Vydejte se společně s vašimi dětmi objevit podzimní kouzla s Človíčkem. Pokud se vám bude kamínek líbit, podpořte jeho tvorbu finančním darem. 

Kdo je Človíček? Jaký je jeho příběh?

Človíček se narodil a žije v lese a jeho maminka je planeta Země a tatínek Slunce.

Človíček ví, že je součástí  přírody a cítí se v bezpečí a milovaný, protože všechno kolem něj je jeho maminka, která se o něj stará a dává mu vše, co potřebuje. Tatínek Slunce je také pořád s ním, dává mu život a vede ho na jeho cestě životem.

Človíček žije v důvěře a lásce, váží si života ve všech jeho formách a s radostí poznává svět kolem sebe. Svoji maminku přírodu cítí a vnímá v každé květině, stromu i zvířeti, proto o ni přirozeně pečuje a žije v rovnováze a harmonii se svým okolím.

které obsahují šablony a pomůcky k jednotlivým aktivitám, obrázky, omalovánky, obrazové prezentace, videa, mluvené vizualizace a písničky. 

Ke stažení od 20.11. Už nyní se ale můžete podívat na jeho obsah.

Chceme panenku Človíčka

A nakonec objeví to největší skryté, a přesto tak viditelné poselství, že pokud náš život vede láska, jsme svobodní, soucitní, milovaní a milující, tak máme přirozenou touhu měnit svět k lepšímu a vytvářet harmonii a rovnováhu.

V každém z nás je malý Človíček, podstata, která je bytostně spojená s matkou Zemí a cítí se tu dobře a doma, dokáže komunikovat s vším kolem sebe a intuituvně se naladit na přírodu. Tuto podstatu v nás Človíček oslovuje a děti to cítí a přináší jim radost, když to mohou žít, a když v nich tuto vědomost podporujeme a sdílíme ji s nimi.

Cyklus inspirací pro rodiče vznikl na základě dlouholetých a bohatých zkušeností při práci s Človíčkem v mateřských školách –  nejdříve formou výchovně vzdělávacích představení pro děti, v posledních dvou letech pak realizací ročního programu a zařazením Človíčka do každodenního života desítek školek.

Človíčkův tvůrčí tým

Celoroční Cyklus inspirací pro mateřské školy a následně pro rodiče předškolních dětí je výsledkem práce týmu Lidí ZEMĚ. Každý z nich přispěl do společné mozaiky tím, co umí a co ho baví, a každý s láskou vložil kousek sám sebe, pro radost z tvoření a pro radost a úsměv našich dětí.

Všechny nás spojil společný záměr, který je vyjádřen v našem mottu, které posíláme všem dětem i jejich rodičům.

„I ty se staň malým Človíčkem a svou láskou proměň svět.“

Když jsme se narodili, bylo tady pro nás vše nachystané – ideální životní podmínky i hojnost přírodních zdrojů, které nám umožňují naplnit a uspokojit všechny naše potřeby. Indiáni a původní obyvatelé pralesů vždycky mluvili o Matce Zemi. Uvědomovali si, že vše, co máme, pochází od ní. Dokáže nás nasytit, napojit, léčit, vyživit, inspiruje nás, udivuje a přivádí k úžasu. Její krása a dokonalost uchvacuje naše srdce a často je příroda jediným místem, kde někde uvnitř sebe cítíme, že jsme tady správně, že sem patříme, a i když jsou naše životní okolnosti zrovna nepříznivé, najdeme v ní klid i oporu.

Příroda je naše Matka. Jako lidstvo máme své kořeny a ty rozhodně nevyrůstají z betonu. Homo sapiens se vyvíjel miliony let jako součást přírody. Ta je pro nás tedy přirozeným domovem a vytvářela podmínky, na které jsme se adaptovali, ve kterých jsme se vyvíjeli a které určovali naši povahu. Naše spojení s přírodou je tedy výsledkem evolučního procesu trvajícího miliony let. Působí v nás stejná síla jako ve zvířatech a rostlinách a jsme součástí sítě života.

A tatínek Slunce? Ten pro nás představuje symbol samotného života. Vždyť Slunce dává Zemi život a je znázorněním oné neviditelné síly, o které všichni víme, že tady je a vede a ovlivňuje naše životy.

A malé děti na to ještě nezapomněly. Neustále mají v sobě prožitek jednoty a spojení se Zemí. Pořád si ještě uvědomují, že jsme všichni projevem jedné inteligentní energie a cítí se propojeni se svým okolím. Jejich srdce jsou otevřená lásce a plná soucitu, úcty a respektu ke všemu živému. A období mezi třemi a šesti lety je pro vývoj tohoto spojení nejdůležitější. Buď jej přirozeně rozvineme a v dětech upevníme, nebo bude pomaličku vlivem nastavení společnosti, požadavků, které jsou na nás kladeny a zvyklostí ve výchově slábnout. A Človíček dětem pomáhá jejich vnitřní spojení se světem obnovit a prohloubit. Otvírá v nich bezpodmínečnou lásku a dává jim prostor pro svobodné projevení. Děti jsou šťastné, když to, co je pro ně ještě přirozené, mohou s někým otevřeně a bez zábran sdílet a prožívat.

Je totiž dvojí pohled na přírodu. Dvě možnosti, jak ji prožívat. První z nich převzala naše společnost a plyne z ní naše odloučení od přírody. Je to koncept, kdy vnímáme přírodu jako kulisu našich životů. Bereme ji jako něco, co nás obklopuje a umožňuje nám žít, používáme ji pro uspokojování našich potřeb, možná ji i milujeme, obdivujeme, čerpáme z ní sílu a naději, ale pořád je to něco vně nás. Něco, co tvoří náš vnější svět.

Druhý přístup je ten, který prožívá Človíček a rodí se s ním každé dítě. Je to princip Jednoty, kdy víme, že my jsme příroda. My ji tvoříme. Nejsme vně. Jsme uvnitř, stejně jako každý strom, zvíře, rostlina, jen s tím rozdílem, že my si to můžeme uvědomit. A takto žije Človíček. Nejen že vše kolem sebe vnímá jako svoji maminku, ale navíc ví, že je její součástí. Není víc než strom, tráva nebo brouk. I on je příroda. A podle toho vnímá, cítí, myslí, žije a jedná. Stává se součástí koloběhu života, který má jeden jediný účel, život samotný. A ve kterém existuje jeden nejvyšší princip – princip rovnováhy a harmonie. A i Človíček žije tak, aby tento princip přirozeně naplňoval.

Přírodu poznává svými smysly, učí se pozorováním, když ho něco zajímá, zeptá se přímo stromu, květiny, zvířete, kamene, to všechno je přece jeho maminka. Cítí ji ve větru, vnímá v každé kapce deště, promlouvá k němu skrze šumění listů v korunách stromů, rozveseluje jej ptačím zpěvem a jeho srdce naplňuje láskou při každém pohledu na rozkvetlou květinu. Človíček se cítí milovaný a v bezpečí a svou láskou může tvořit svět založený na harmonii a rovnováze.

A toto je to nejdůležitější, co Človíček dětem přináší. Mohou s ním prožít hluboké spojení s přírodou jako svojí maminkou. Pokud totiž děti vnímají planetu Zemi jako svoji maminku, přirozeně ji chrání, pečují o ni, projevují svůj soucit, chovají se s úctou a respektem ke všem živým bytostem a jednají v souladu s přírodou a pro dobro celku. A přirozeně se také stávají její neoddělitelnou součástí.

To, co aspekt maminky Země přináší do našich i dětských srdcí, je potřeba prožít. Je to vnitřní proces, který je pro každého z nás velmi individuální a nepopsatelný slovy. Vede nás totiž do jednoty sami se sebou, lidmi, Zemí jako naším domovem a vším stvořeným. A to, co v nás probouzí a upěvňuje, je opravdový zázrak života.

Ze srdce přeji všem dětem, aby mohly vyrůstat, rozvíjet se a poznávat svět právě jako malí Človíčkové, ve spojení se Zemí, ostatními lidmi a svojí vnitřní moudrostí, aby se z nich mohli stát milující a zodpovědní LIDÉ ZEMĚ, kteří žijí v důvěře, věří svým snům a naplňují svobodně svůj potenciál s vědomím toho, že jsme individuální bytosti, které spojuje jeden společný život a jeden společný prostor, ve kterém můžeme žít ve vzájemné úctě, respektu a lásce ke všemu stvořenému.