Človíčkův příběh

„Kdo jsi?“

 „Jmenuji se Človíček.“

„Odkud jsi přišel?“

 „Narodil jsem se a žiji v lese.

Moje maminka je planeta Země a tatínek Slunce.“

Človíček znázorňuje princip štěstí a pohody. Všechno kolem něj je jeho milující, dávající a pečující maminka Země. Cítí ji ve větru, vnímá v každé kapce deště, promlouvá k němu skrze šumění listů v korunách stromů, rozveseluje ho ptačím zpěvem a jeho srdce naplňuje láskou při pohledu na rozkvetlou květinu. Človíček se cítí chtěný, přijímaný a milovaný a žije s pocitem bezpečí. Ví, že ať se děje cokoli, i když to bude něco nepříjemného, maminka Příroda se o něj postará. Dá mu vždycky všechno, co potřebuje, uspokojí jeho potřeby a najde u ní oporu i milující náruč.

Tatínek Slunce Človíčka chrání a svým teplem a světlem ho vede na jeho cestě životem. Je tady vždycky pro něj, aby ho vyslechl, poradil mu, dodal odvahu. Dává mu pocit sounáležitosti a domova. A i když je zrovna schovaný za mraky a Človíček ho nevidí, ví, že je stále s ním a jeho láska ho chrání a vyživuje.

Človíček je pořád napojený na maminku a svého tatínka, jsou jeho součástí a on s radostí a nadšením poznává svět kolem sebe. Poznává svoji maminku, objevuje její zákonitosti, učí se, jak to v přírodě funguje, zapojuje své tělo, pozoruje, naslouchá, když něco neví, něco ho zajímá, zeptá se přímo stromu, květiny, zvířete. To všechno je jeho maminka Země, která se projevuje v jednotlivých formách a on tak dokáže se vším kolem sebe napřímo komunikovat. Umí se ztišit, naslouchat sám sobě, své intuici. Ví, že všechno je tvořeno láskou maminky Země a tatínka Slunce. Všechno kolem je jediná energie, která se projevuje v miliardách podob a on je na tento zdroj života napojený. Nemá potřebu maminku chránit a pečovat o ni a starat se. Človíček ví, cítí a vnímá, že on sám je příroda. Je její součástí stejně jako každý strom, tráva, voda, zvířata, květiny. Nemusí ji chránit. Žije s ní v harmonii, respektuje a pomáhá udržovat přirozenou rovnováhu. Nedělá nic, co by ji narušovalo. Plyne s přírodou a v souladu s jejími přirozenými cykly. 

„A proč jsi tady?“

„Chci být kamarád dětí.

Chci si s nimi hrát a smát se, objevovat a poznávat naši maminku Zemi,  prožívat přírodu všemi smysly, žasnout nad její krásou a obdivovat vše, co ji tvoří, 

zažívat společná dobrodružství, učit se, rozvíjet své schopnosti a radovat se ze života na této nádherné planetě, která je naším společným domovem.“

Človíček se zrodil v roce 2012 dvěma kamarádkám Ariel a Mirce jako odpověď na volání jejich srdce, které toužilo předávat a sdílet s dětmi jejich hlubokou lásku k přírodě, k Matce Zemi.

Zanedlouho dostal Človíček svoji fyzickou podobu bílé panenky, Ariel s Mirkou připravily první představení pro děti v mateřských školách  a Človíček za nimi mohl vyrazit.

Na žádost paní učitelek vznikly postupně další 4 představení /jarní, podzimní, vodní a mořské/, se kterými Ariel navštívila během tří let přes 100 školek /většinu z nich opakovaně/ a Človíčka poznaly tisíce dětí.

Ukazoval jim svoji maminku přírodu,  sdílel s nimi svoji lásku k životu a pocit sounáležitosti se vším stvořeným a probouzel v nich touhu chránit a pečovat o naši společnou Zemi.

V některých školkách zůstával Človíček i mimo představení a paní učitelky s ním  vymýšlely různé aktivity a zařazovaly jej do každodenního života školky. Někde společně s dětmi putoval i celým školním rokem.

Človíček žil v srdcích dětí a byl šťastný. Přál si ale ukázat svoji maminku každému chlapci a holčičce, aby se i z nich stali malí Človíčkové, kteří jednou vyrostou v laskavé a láskyplné obyvatele planety Země.

A tak dostala Ariel nápad, že na základě svých bohatých zkušeností připraví roční Cyklus inspirací pro mateřské školy, aby se Človíček mohl stát součástí života každé školky, kde ho budou chtít přivítat.

Ve školním roce 2021/22 tak realizovalo roční program s Človíčkem 22 mateřských škol a v tomto školním roce 2022/23 se stane Človíček součástí života ve 20 školkách.